Pokusím se popsat jak by to šlo řešit. Když by to Vám, nebo někomu jinému (třeba pan Trnka, nebo kamlan) nešlo podle popisu pokusím se o realizaci sám. Popis uvedu heslovitě uvedu a snad to nebude moc vadit. V podrobnostech se mohu mýlit, ale byl by to elaborát ve kterém by se většina lidí orientačně ztratila.
1. předpoklad.
Finální rozhodnutí musí platit k odevzdání zakázky.
2. předpoklad.
Neovlivnitelnou skutečností je datum přijetí zakázky.
3. předpoklad.
Rozložení příprav lze časově oddělit, tak aby mohla být zakázka nejpozději k (ad 1.) odevzdána včas, tím se manipulační prostor pro přesuny zkracuje o doby(u) výroby. To je výchozí skutečnost, protože výroba nemůže alternovat 2, nebo i více zakázek v období, které již pro některou zakázku běží. To může znamenat kolizi na úrovních, které zadání nespecifikovalo.
a) Zahrnuje doba výroby podle ad 1. také materiálové dodávky?
b) Lze tento problém vynechat včetně včasného objednání materiálu?
c) Lze problém paušalizovat na vrub skladu?
4. předpoklad.
Příprava projektu trvá různě dlouho, ale lze ji klasifikovat jako počet pracovních „půldnů". A to buď 0,5 směny, 1 celá směna a výjimečně 1,5 směny. Základ je ve skutečnosti že běžně se pracovní den dělí na polovinu „A" která se zajištěním projektu nemá bezprostředně nic společného a druhou „B", která se projektu věnuje. Pravděpodobně lze plánovat jen v pořadí AB, nebo ABB.
a) Lze výjimečně ABB změnit například BAB, nebo BBA?
b) Lze například kombinovat 3 dny za sebou, například ABB + BBA + AAB? Popřípadě také až na 4 dny ABB + BBB + AAA + AB?
NÁVRH ŘEŠENÍ :
Průběžně je nutno harmonogram prověřit a popřípadě ihned změnit vždy když se objeví nová přijatá objednávka. Odmítnutí celé objednávky, posunutí termínu dohotovení je krajní a nežádoucí řešení. Takže základem je vždy harmonogram v nějaké fázi rozpracovanosti.
Nejprve se prověří, zda se náhodou nevejde do současného rozložení, a přidají se limity od do a to pro všechny typy druhů přípravy samostatně.
Toto je samozřejmě jen jiné vyjádření původního zadání podle předpokladů, pokud jsem správně pochopil oč jde, ale body 1. až 4. už ukazují pořadí důležitosti, které je sice také celkem zřejmé ze zadání.
Co už všem zřejmé není, je skutečnost, že se musí iterovat možnosti postupně podle všech předpokladů. Což znamená ve své podstatě začít od jedničky. Dvojka je dána a přeskakujeme ji a pokračujeme trojkou podle charakteru úkonů, tedy koordinátor (vedoucí) projektu, materiálové zajištění a realizace. Z toho bludného kruhu je řešením právě jenom prohledávání se základem dvě až tři poloviny dne. Výjimečně lze nařídit přesčas i pracovníkům jiných profesí (materiálová základna) i výrobní základna.
Ze zákona se mohou bezprostředně za sebou odpracovat dvě dvanáctihodinové směny a po nich by mělo být volno minimálně 8 hodin, ale prakticky je možné tyto dvanáctky určit na konci a začátku pracovního týdne. Trošku by bylo komplikované, kdyby výrobní úsek už na směny pracoval, zejména v nepřetržitém provozu, ale i to se dá řešit. Osobně s tím mám dost zkušeností jak sestavit trvalý směnný režim a za běhu ho upravit tak aby se vše co nejdříve vrátilo k normálu a pokud možno bez přesčasů (i když je to finančně dnes celkem vedlejší, ale jsou to peníze navíc).
Při nalezení shody (mají všichni alespoň nějaký půlden k použití) ten se zaznamená samostatně do (databáze variant volných půldnů). Samozřejmě by bylo vhodné to udělat jako tři samostatné databáze podle zdrojů (plánování – zadavatel tohoto příspěvku, materiálová profese a výrobní profese). Dá se tam totiž hledat naráz a zahrnout potenciální třetí půlden. Když se to udělá dobře a pravidelně, tak je tam lépe vidět kdo má potenciální rezervy i podle pracovních týdnů.
K tomuto neodmyslitelně patří průběžná kontrola plnění běžících akcí. Z toho můžeme usoudit jak daleko plnění je a zda bude termín splněn, nebo i to, zda by nemohl být splněn dříve. To znamená přibližně na konci dne vydolovat zda se mu podaří splnit. Můžou tak být signalizovány prozatím neexistující problémy a nebo i kontrolou zjistit, zda už není splněno a dotyčný není ochoten přiznat, že už by měl, nebo mohl mít čas. To by sice měl dělat člověk na nejvyšším postu, například výrobní ředitel, nebo náměstek, ale u soukromníka to možné není a nejlepším řešením je hodit to na krk účetní (dobrá účetní nemá smilování ani se šéfem a pozná se podle toho že je to semetrika, která ráda za malý obolus prožene celou fabriku 15x v týdnu.)
Od koncepce k detailu, nejlépe asociací jako přirovnáním :
Je celkem jedno zda se koncepce bude realizovat vzorci, makry, nebo kombinovaně. Velice důležitá je představa dvou podobných evidencí. Té která skutečně drží podmínky a rozpracovanost, zatímco druhá každé ze tří profesí vyhodnocuje volné půldny, respektive 3 půldny.
Je totiž možné dost dopředu oslovit profese zásob a výroby a zeptat se na to zda by měli volno také odpoledne, nebo v sobotu, a nebo v neděli, popřípadě i celý víkend v určitých vzdálených termínech. Většinou to nějak přivítají kvůli možnosti přesčasu, nebo náhradního volna, které si následně vyberou spolu s víkendem a podobně. Ti kdož se „neangažují" jsou dotazem překvapeni a honem neví, co jim za tři týdny znemožní jít na firmě na ruku. S tím si poradí jenom přímý nadřízený. Vedoucí plánování projektů získá větší prestiž, protože stačí zdůvodnit a ještě lépe předem avizovat, že mu například nákupčí nevyhoví, nebo sklad není ochotný jít v pátek otevřít sklad pro horkou dodávku materiálu apod.
Pak je totiž možné sladit docházku pracovníků a tím aktualizovat volné dny tak, aby bylo ihned zřejmé, že když přijde zakázka dnes v 10.oo zakázka, jsem schopen prověřit zda se mi vejde, nebo jak se mi vejde do harmonogramu.
Nejlepší představou takové evidence je přímo práce ze směnovým kalendářem pro každou profesi samostatně. Doslova to znamená, že nakombinuji každé profesi potřebný čas třeba po půldnech a podle toho se budu snažit najít společný průnik všech tří profesí ve správné posloupnosti. Snahou bude najít, nebo vytvořit co možná nejkompaktnější úsek ve všech profesích.
Také to znamená, že vedoucí plánu přípravy projektu si sám může sladit svůj režim s plánováním osobního života. Včas tam zaznamená například oslavy, sliby dané jiným osobám mimo zaměstnání, zdravotní prohlídky, termíny technických kontrol (komín, plyn, auto, …), dovolané například i manželky, nebo dospělých dětí. Prostě vše na co by mohl zapomenout a co by mu ničilo soukromý život.
Při futuristickém pohledu, by to nemusela být sada plánů práce, ale notový zápis. Například ve ¾ taktu. Používat při tom například pro každou profesi jiný nástroj. Například kdo má rád county, ve stylu který má rád, a například efektní tremolo na tenorové banjo upozorní „pozor neslibuj nic, dokud mne slyšíš - mohl bys dostat na bendžo", nebo libozvučné efektní akordy, když je vše jak má být alespoň v práci a basa, nebo buben podle finální výroby, která je vlastně jinak monotónní a v případě že mají volno bude pomlka a jinak libovolný rytmus, který ladí se vším (udává rytmus). Ostatní nástroje se mohou projevit falešným tónem, když je něco špatně a podle nebezpečí používat osminové a více „praporkové" noty také ve slyšitelné disharmonii, když už je problém na střeše.
Většina lidí odpoví na dotaz zda má čas odpoví, musím se podívat a zmatkáři slíbí cokoliv s patřičnými důsledky. Bylo by asi fajn, kdyby tázaný mohl odpovědět jo musím si to ale poslechnout a pustí vypalovačku s dotazem slyšel jsi to?
Takže vymakat hudební výstupy by bylo přímo na chytlavou apku a uživatel by místo skládání hudby krmil jen svůj osobní kalendář spojený s tím pracovním :-)