To je správná volba - ale proto že není možné dělat poměr z různých celků a kusů. Tady platí pravidlo o sčítání pravděpodobností, tedy relativních četností (100% = 1, proto 50% = 0,5 a podobně).
Náročnost výroby nezohledňuje férově i těch 40%. Aby se dali poměřovat dva (více) pracovníků, museli by konat stejné druhy úkonů.
Představíme si, že jedna činnost umožňuje za směnu vytvořit 3 výrobky a za dvě směny maximálně 7 výrobků (průměrně 3,5). Norma je postavena dobře jako 3,5 výrobku za směnu. Normovač ale postaví raději normu na 4 výrobky. Průměrně totiž dosáhne plnění za dva dny 7/8 a při tom v polovině případů pracovník splní normu. Když by ji plnil na 100% ve více nežli polovině směn - je norma měkká. Když by postavil normu na férových 3,5 tak a když by v jednom měsíci byl lichý počet směn, může se stát že měsíc skončí plněním nad 100% - a to je důkaz slabé normy (jeho chyba).
Druhá činnost umožňuje za dvě směny vytvořit 99 výrobků. Normovač postaví normu stejně - tedy 50 kusů za směnu. Druhý pracovník tak polovinu měsíce plní na 98% a druhou polovinu na 100%. Průměrně tedy 99%. Když by se ukázalo, že pracovník stíhá 100% ve větší polovině směn - zvedne mu normu z 50/směnu na 51/směnu.
První pracovník polovinu směn plní normu na 75% a druhou polovinu na 100%. Průměrně tedy na směnu těsně pod 90%. Druhý pracovník průměrně plní na 99%. Když to bude mít vliv na prémie ze stejného základu dostane druhý pracovník prakticky o 10% víc nežli ten který má časově náročnější výrobu.
Aby šlo férově porovnat oba pracovníky - museli by se za rok (nebo i měsíčně) vystřídat na svých postech. Jinak by bylo fér průměry prémii sloučit a poctivě rozdělit aby měli stajně - to je socializmus a v rámci komerčního prostředí přímo nepřípustná praxe. Takže rozdíly jsou ale lidé se navzájem nesmí bavit o penězích pod hrozbou vyhazovu...
Takže jde spíš o taktiku řízení, morálku a manilulaci s lidskými zdroji. Lidé pak musí držet hubu a krok. Když je ale lidí nedostatek, může zaměstnavatel přidat - při tom nezdůvodňovat a neprodělávat. Pokud lidé nedělají stejný druh činnosti není je fér porobnávat je efektivitou.
Dělá se to například na linkách za směnu (směna proti směně) a mistr rozděluje podle toho jak se mu kdo líbí, nebo toho kterého potřebuje). Co směna - to jiný mistr. Zaměstnavatel si pak myje ruce a když jsou problémy vyhodí mistra.
Takže dost dobře není možné být "na doraz fér" porovnáváním pracovníků s různými pracovními úkony aniž by zaměstnavatel riskoval prodělek z přeplácení - proti udržení si lidí které potřebuje. Pokud jste mistrem u nějaké větší firmy zkoušejte raději prémie rozdělovat na základě průserů, nebo na základě pozitivního ohodnocení. Když je třeba někdo ochotný jít na přesčes, vezme každou práci - třeba zametání i když je to specialista soustružník, nebo nedostatkový elektrikář ap.
Editoval neutr (9. 6. 2016 18:51:48)
Moje e-mailová adresa
Pokud je Váš problém vyřešen, označte prosím svůj příspěvek za "VYŘEŠENÝ"
Zlepšíte orientaci při vyhledávání řešení JAK OZNAČIT TÉMA ZA VYŘEŠENÉ