Potom určitě použijte Calc. Ovšem představu si musíte udělat sám a podle toho vytvořit struktury dat.
1.) - Struktura vlastního skladu. Ta může být různá, ale doporučil bych vytvořit takovou která je co nejlepším obrazem fyzického skladu. Strukturu jednotlivých listů podle "regálů" pokud je to možné. Ovšem dnes je to složité dík předpisům EU. Kapacity skladů jsou nežádoucí a čerpání materiálu by mělo být 100% - ní. Co se vyfasuje to se hned zpracuje a odřezky šupky hupky do šrotu. Hlava mi to nebere, ale takový je svět.
Pokud jde o výrobu tak zde mohou být mezisklady které se průběžně doplňují aby nestála výroba. Problém je s tím, že kapacitu meziskladu (příruční sklady) musí někdo trvale kontrolovat a doplňovat. To by měl dělat nákupčí který zná výrobní potřeby.
Vlastní databáze skladu by měla být podle unikátních kódů položek. Nejlepší jsou ty které vychází z ISO, nebo ČSN. Vlastní identifikátory (například interně vyráběné díly) se musí také podobně označit ale musíme volit správně aby nedocházelo ke kolizím. Z praxe zase plyne, že vedle identifikátoru položky musí být nějakým způsobem uveden popis který umožní zvolit náhradní typ součástky (výrobku) při změně výrobních sortimentů dodavatele a podobně.
Není to úplně jednoznačné a není to ani jednoduché. Například sklady v potravinářské výrobě mají mnoho hygienických předpisů, nebo některé sklady podléhají specificky požárním předpisům a tak dál. Proto centrální evidence musí obsahovat i místopis a odpovědné (kontaktní) osoby.
2.) - Struktura skladu musí vycházet vstříc zejména výrobním potřebám. Uvádíte příklad shodných součástek různých dílů. Z toho se snadno vyklubou různé výrobní linky, které nezávisle pracují se stejnými součástkami. Linky si nemohou brát co se jim zlíbí, ale nesmí mít také nedostatek výrobních materiálů a součástek. Toto je věcí řízení výroby.
Dostáváme se k obecným schematům. Sklad je široký pojem. Centrální skladovou evidenci bude využívat mnoho různých lidí (organizačních složek – a to i v případě, že firma sestává na začátku z jediné osoby. V budoucnu to může být jinak :-) ).
Návazností je mnoho. Například evidence čerpání podle zakázek kterou použije fakturantka při ukončení akce. Podobně k takové evidenci musí přistupovat účetní firmy který by měl dostat také informaci o předpokládaných nákupech. Bezpochyby přístup potřebuje výrobní oddělení například proto, aby podle skladových zásob rozhodli který výrobek a kde se bude vyrábět například při nějakém výpadku (operativní změna výroby). Samozřejmě nákupčí musí znát detailně potřeby. Je toho docela dost a všude to bude trochu jiné.
3.) - Na centrální skladovou evidenci musíme nahlížet jako na uzel který má vnější a vnitřní vazby. Bod ad 2.) popisuje ilustrativně vazby vnější. Bod ad 1.) popisuje vazby vnitřní.
Při kliknutí na určitou položku se musí dostat tazatel k tomu co potřebuje. Data by neměla být přístupná pro všechny uživatele stejně. Cena, nebo i počet kusů jsou strategickými údaji které výrobní sektor znát nemá. Pro výrobu (konkrétní linku) už má být k dispozici jen informace zda má kompletní materiál k určité akci. Z toho plynou různé „role" uživatelů. Někteří smí jen číst, někteří jen zapisovat, nebo obě operace ve vymezené míře.
To znamená reálné omezení práv aby se nikdo nehrabal v datech se kterými není oprávněn pracovat. Dostáváme se ke strukturám uživatelů. Toto je zabudováno do klasických databází, ale databáze v LO (AOO) mají celkem omezené možnosti. Calc sice nemá prakticky žádné podobné nástroje, ale má možnost například ukládat pod heslem, nebo skrývat listy. Transfer dat umožňuje funkce DDE, nebo programovaná makra. Celkem úspěšně lze nasadit systémy šablon a podobně.
4.) - Pokud se udělá správný systém šablon a struktur je možné snadno a rychle zpracovávat data podle požadavků konkrétní role uživatele.
Musíme si uvědomit kolik vazeb budeme potřebovat vytáhnout z centrální evidence. Jen ilustrativně vnější vazby : - Peněžní deník, knihy faktur, zakázky, mzdy, logistické náklady a podobně. Podobné je to u vnitřních vazeb : - Výrobní plán, denní rozdělení výroby, externí dodávky (zejména služeb), spotřeby materiálu, pracovní plánovací kalendář a podobně.
Například pro každou sestavu (uvádíte 30) je možné použít samostatný list (Sešit může mít až 1024 listů. Můžeme použít pro každou sestavu také samostatný sešit.). To umožňuje pro každou sestavu udělat výpisy podle položek včetně dalších údajů a poznámek. V listu může být vypracováno i výrobní schema. Při zadávání práce tak stačí šablona pomocí které zadáme výrobek a počet kusů. Nákupčímu se zobrazí souhrn potřeb včetně termínu, mistrovi výroby se vytiskne schema a počet kusů. Nákupčí potvrdí kolik položek je okamžitě k dispozici a kolik se dokoupí – podle toho se určí začátek výroby, a odhadnou se náklady na nákupy. Mistr zakáže čerpání volna, otevře položku akce do které zapisuje rozpracovanost,…. Předjednají se logistické služby (dodávky, export). Nakonec se potvrdí dodání výroby odběrateli.
Je toho opravdu hodně a může to být velmi různorodé. Velké výroby používají specializovaný SW (SAP a podobně). Zde bychom možná dokázali nasimulovat vše ale to se velké firmě nevyplatí. Malá firma zase nemá na to, aby kupovala drahý SW a zaučila obsluhy.
Sešity lze flexibilně přizpůsobit a výhodou je to, že se autor dobře orientuje v systému který vytvořil. Také je výhodné přizpůsobení šablon (formulářů) účetním programům, nebo programům typu „Project", „Ocep" a podobně.
Takže jak začít : Doporučuji udělat si jednotlivé listy různých sestav. V nich udělat soupisky, schemata a potřebné poznámky. Může tam být i poznámka pro účetního, nebo nákupčího, ale samozřejmostí by měla být kalkulace na výrobu podle skutečnosti včetně zisku.
Souhrny z jednotlivých listů spojit do prvního listu tak aby vedle jednoznačného identifikátoru byl rozevírací seznam s odkazem na konkrétní sestavy které prvek používají. Vedle skutečný stav na skladě a vedle počet plánovaný k odběru podle týdnů, nebo měsíců v roce. Ostatní musíte dovodit sám a přizpůsobit skutečnosti.
Moje e-mailová adresa
Pokud je Váš problém vyřešen, označte prosím svůj příspěvek za "VYŘEŠENÝ"
Zlepšíte orientaci při vyhledávání řešení JAK OZNAČIT TÉMA ZA VYŘEŠENÉ