Pro NetWalker:
Máte jistě pravdu s těmi absolutními adresacemí, ale kopírovat tažením je smyslupné jen ve dvou případech. Když hledané různé hodnoty jsou ve sloupci I2:Ixy, nebo vřádku - například číslo 2.
Zabukovaný výraz s dolary může sloužit ještě pro jiné hledané hodnoty na stejném úseku a není potřeba ho táhnout myší za růžek - stačí kopírovat - nejspíš ve sloupcích které jsou nadepsány hledanou hodnotou. Takže podle dispozice a podle potřeby, nebo zvykem uživatele.
Potřeb může být víc. Nelze tedy postup paušalizovat pro tažení za růžek.
Vzorec dá z celého úseku jednu hodnotu. Nato aby systém vzorců uměl najít více relevantních výsledků, tedy druhý, třetí .... musí být extra postavený vzorec který polem začíná právě pod předchozím nálezem.
Jestli najdeme první výskyt na řádku 16 z úseku A1:E200, tak druhý vzorec pod ním musí začínat na A17:E200. Pokud najdeme další hodnotu například na řádku 84, potom následující vzorec musí začínat na úseku A85:E200.
Vyžaduje to pomocný sloupec který zpětně vrátí řádek kde se vyskytla první hodnota a k němu přičteme jedničku. Takže to je alternativa kdy se tažení může udělat ale musí se upravit a tím se efekt snadné manipulace vytrácí.
Například pro výpisy a seřezení všech hodnot se používají jiné vzorce nebo kontingenční tabulka. Takže použít některý LOOKUP na všechny různé hodnoty je zbytečné. Význam to má jen pro několik případů se stejnou podmínkou z mnoha různých podmínek a vícenásobného počtu stejné podmínky. Ale i tak bývá lépe použít Sumif(s), nebo Countif(s) protože pak už zbývá jen hledání pořadí velikosti při stejné podmínce, nebo výskyt na řádku. Countif(s) by nám řekl kolik hodnot a tedy závislých vzorců postavit. Sumif(s)/Countif(s) by nám dal průměr. Zůstává jen pořadí u lokace.
V takových případech kde by šlo o všechny různé případy by už bylo na zvážení použít například maticové vzorce které do extra sloupce vypíší hodnoty stejné podmínky. Pod tím nejspíš součet za sloupec, pořadí nebo směrodatnou odchylku či rozptyl.
Delph toho má požehnaně ale sám si musí udělat názor co je lepší pro jeho vnímání, nebo paletu různých potřeb. Když použije metodu "F4" na celý původní vzorec tak zabetonuje i tu buňku která se má měnit (I2). Takže pak se musí dolary pro I2 smazat. Správně se vybere jen úsek ve vzorci a ten se obdaří dalary. To je o technice sestrojení vzorce a těch je jako možností vždy více.
Já si nestěžuju na nic jiného nežli na to, že takovéhly vychytávky měla obsahovat a také jich dost obsahovala naše Wiki. Docela myslím vadí, že dokolečka vysvětlujeme mnohokrát popsané případy použití, nebo potřeb. Nápověda je sice celkem někdy dobrá, ale není nad konkrétní příklady z různých úhlů pohledu.
Jde o to, že stručně popsaný nedostatek neřeší všechny varianty a možnosti. Pro začátečníka je to traumatizující - potřebuje vidět řešení které se podobá jeho potřebě. A tohle mohla Wiki obsahovat. Hledat v příspěvcích lze ale rešerše tohoto typu je pro povahou praktika neschůdná.
Moje e-mailová adresa
Pokud je Váš problém vyřešen, označte prosím svůj příspěvek za "VYŘEŠENÝ"
Zlepšíte orientaci při vyhledávání řešení JAK OZNAČIT TÉMA ZA VYŘEŠENÉ